Obec Tuchlovice
jsou větší obcí v jihozápadní části okresu Kladno.
Název je ustrnulým 4. pádem množného čísla od obyvatelského jména Tuchlovici. Jednotné číslo tohoto jména bylo Tuchlovic a je také jménem odvozeným. Znamenalo člověka, patřícího rodem či službou Tuchlovi. Je to tzv. čelední jméno od staročeského jména Tuchla. V díle Antonína Profouse „Místní názvy v Čechách" vysvětluje se jméno obce takto:
„Prvotní název zněl Tuchovice tj. ves Tuchových (srovnej jm. Tuchov). Koncovka -ovice se změnila v -ovlice. Ve jménu Tuchovlice nastal velmi brzy přesmyk souhlásky „l" a vznikl tak tvar Tuchlovice. Základ „tuch" je v češtině dosti hojný. Patrně základní význam tlumiti, mírniti, uspokojovat... Lidé si vykládali název Tuchlovice odvozením od adjektiva „zatuchlý" a spojují jej s močálovitým rázem krajiny, v níž obec vzrůstala — nad močály byl zatuchlý vzduch,
odtud prý jméno Tuchlovice.
Katastr obce po spojení s obcí Srby je rozsáhlý. Sousedíme s katastry obcí Kamenné Žehrovice, Žilina, Lány, Stochov, Kačice, Libušín a Kladno
(západní rozdělovská část). Protože Lány jsou již v rakovnickém okrese, jsme i my hraniční obcí okresu Kladno.
Obec má velmi dobrou polohu. Rozkládá se po obou stranách velmi rušné státní silnice Praha-Karlovy Vary. Od ní odbočuje okresní silnice k Srbům. Při severozápadní hranici katastru vede další okres- ní silnice, spojující Lány se Slaným. Ze srbecké silnice vede odbočka k Libušínu. Neméně než pětačtyřiceti spoji se můžeme dostat auto- busy do Kladna, dvaceti do Prahy, více než desetkráte do Rakovníka a Nového Strašecí, několikrát denně do Lán, Kačice i do Lhoty, velmi často na Stochov. Přímé spojení máme i se Žatcem, s Louny a se Srbčí. Katastrem vede též železniční trať Praha-Chomutov-Cheb, bývalá tzv. buštěhradská dráha. Nejbližším nádražím je Stochov (dřívější Lány), pro Srbecké Kamenné Žehrovice. Pro dobré spojení byly Tuchlovice střediskem širokého okolí. Počtem obyvatel je sice předčilo nejnovější město okresu Stochov. Tuchlovice však zůstávají i nadále významnou obcí okresu.
Podíváme-li se na Tuchlovice z návrší třeba od lánského hřbitova nebo od stochovského sídliště, vidíme, že terén je mírně zvlněný. Uprostřed se rozkládá vesnice, která ve středu, ve kterém je kostelní věž, vysílá výběžky obytných čtvrtí do několika stran. Vrcholem silnice směrem ke Kamenným Žehrovicím prochází 14. stupeň východní délky od Greenwiche. Nad kostelem probíhá 50. stupeň, 8. minuta, 23. vteřina severní šířky. Místní část Srby je v jihozápadní části obklopena rybníkem Záplavy, kterým protéká potok Kačák. Směrem k lesu terén stoupá, přeď lesem poměrně příkře. Tuchlovicemi protéká Tuchlovický potok, který před obcí přibírá z pravého břehu potok Bambasku. Za obcí protéká potok souběžně s okresní silnicí k Srbům, před nimiž se vlévá do Kačáku. Nejvyšším místem katastru je bod v jižním jeho cípu při cestě z Hradčan k lesu 437 m nad mořem.
Půda je na celé výměře katastru úrodná, jen po obou stranách Tuchlovického potoka a Bambasky je vlivem poddolování podmáčená. Luka při potocích se již několik let nesklízejí. Meliorace bude možná až po ukončení poklesu půdy. Daří se tu všem druhům obilovin, cukrovce, bramborám i pícninám, při příznivém počasí i kukuřici. Pro orientaci se stále užívá starých pomístních názvů, např. Na stráži, Salakvarda, Na kněžském, Na malých stranách apod., tvoří se i nové názvy, např. Za Noskem, Za vlečkou. Podle meteorologických zjištění je tuchlovický katastr v dešťovém stínu, má kolem 500 mm průměrně ročních srážek. Rozhodným měsícem na srážky je červen. Průměrná roční teplota je 8 stupňů Celsia.
